Účetnictví

Výtah ze zákona - pro potřeby TJ-SK

Zákon č. 563/1991 Sb. - ZÁKON o účetnictví
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ DOKLADY, ÚČETNÍ ZÁPISY A ÚČETNÍ KNIHY, ROZSAH VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

§ 9 Rozsah vedení účetnictví
§9 (1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
Komentář: Účetnictví v plném rozsahu bývá rovněž označováno jako podvojné účetnictví, vedení účetníctví v plném rozsahu je jednou z povinných podmínek pro přidělování dotací ze státního rozpočtu (v případě TJ-SK dotace na údržbu a provoz, sportovní programy a téměř veškeré dotace sportovních svazů) dle Usnesení vlády ČR č. 92 z 1.2.2010 včetně Zásad - viz příloha.
§9 (2) Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.
§9 (3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,
b) bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů,
c) příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,
d) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
Komentář: V případě, že TJ-SK vedou podvojné účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nemohou být nositeli dotací ze státního rozpočtu.
§9 (4) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
§9 (5) Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 5 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.

§13 Zjednodušený rozsah účetnictví
§13a (1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a) sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější,
b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,
d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů,
e) nepoužijí ustanovení § 27 s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev,
f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.
§13a (2) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).
§13a (3) Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.

Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (§ 9 odst.3 písm. a) a § 13a zákona o účetnictví) – výklad daňového poradce ČSTV Ing. Jiřího Topinky

Možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je v zákoně o účetnictví od 1.ledna 2004. Především je nutno zdůraznit, že vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je pouze mírnější formou podvojného účetnictví!
Zákon o účetnictví ukládá až na výjimky vedení účetnictví v plném rozsahu. Zmíněnou výjimkou je možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro mj. občanská sdružení a jejich organizační jednotky mající právní subjektivitu. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu občanskými sdruženími nebo jejich organizačními jednotkami s právní subjektivitou není vázáno na splnění dalších podmínek – není tedy nutno udržovat např. obrat pod nějakou stanovenou hranicí, nerozhoduje ani počet zaměstnanců či velikost majetku nebo jmění.
Je pouze na účetní jednotce, zda se rozhodne vést účetnictví v plném rozsahu anebo ve zjednodušeném rozsahu. Vhodné je zpracovat při otevírání účetních knih k prvnímu dni účetního období analýzu zůstatků nově otevíraných účtů tak, aby bylo možno i následně identifikovat z jakých položek se zůstatky jednotlivých účtů k prvnímu dni účetního období skládaly.
Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu přináší účetním jednotkám tyto významné úlevy:
- účtový rozvrh může obsahovat jen účtové skupiny, není tedy nutno používat tzv. syntetické účty nebo dokonce analytické účty,
- účtování v deníku a účtování v hlavní knize je možno sloučit do účtování v jediné účetní knize, tzv. americkém deníku,
- neúčtují o změnách ocenění majetku a závazků k rozvahovému dni s výjimkou účetních odpisů dlouhodobého majetku,
- neúčtují o rezervách či opravných položkách, s výjimkou tzv. daňových rezerv a daňových opravných položek,
- pro ocenění majetku a závazků nejsou používány tzv. reálné hodnoty,
- účetní závěrka je sestavena ve zjednodušeném rozsahu podle vyhlášky (§ 18 odst.3 zákona o účetnictví a § 5 odst.4 a § 6 odst.2 vyhlášky č.504/2002 v platném znění). To znamená, že rozvaha a výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu budou obsahovat pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi (viz členění obou výkazů vymezené přílohami č.1 a č.2 vyhlášky č.504/2002 Sb.). Součástí účetní závěrky ve zjednodušeném rozsahu je i příloha účetní závěrky v rozsahu podle § 30 vyhlášky č.504/2002 Sb.
Při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka vést minimálně tzv. americký deník, který spojuje účtování deníku s účtováním v hlavní knize. Není to však povinnost a i při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu lze účtovat samostatně v deníku a samostatně v hlavní knize. Příklad amerického deníku je uveden v samostatné příloze.